Site icon AK Dušek Budil

Rizika u evidence skutečných majitelů

Zánik práva na podíl na zisku či neplatnost valné hromady? I takové sankce mohou nově hrozit podnikatelům v případě nedodržení povinností při evidenci skutečných majitelů. S účinností nového zákona o evidenci skutečných majitelů byly k pokutě v rámci přestupkového řízení přidány další sankce, které mohou mít zásadní vliv na výkon činnosti coby společníka či akcionáře v obchodní společnosti.

Dne 01.02.2022 nabyl účinnosti zákon o evidenci skutečných majitelů[1] (dále jen „zákon o ESM“), který zpracovává dvě směrnice Evropského parlamentu a Rady bojující proti praní peněz nebo financování terorismu[2]. Cílem těchto právních předpisů je vytvořit mechanismus, který bude evidovat, kdo je skutečným majitelem právnických osob[3] nebo právního uspořádání se svěřenským správcem (dále jen „evidující osoba“).

Ústředním pojmem zákona je již zmíněné označení „skutečný majitel.“ Skutečným majitelem se rozumí každá fyzická osoba, která je koncovým příjemcem (osoba, která může získat podstatnou část z celkového majetkového prospěchu evidující osoby) nebo osoba s koncovým vlivem (osoba, která může uplatňovat rozhodující vliv v evidující osobě).

Každá evidující osoba má povinnost evidovat následující údaje a zajistit, aby byly zjistitelné z veřejně dostupného informačního systému Ministerstva spravedlnosti „Evidence skutečných majitelů“ (dále jen „ESM“) dostupného zde a aby odpovídaly skutečnosti. Evidovanými údaji jsou dle ustanovení § 13 zákona o ESM zejména:

Tyto údaje musí být přístupné během celé existence evidující osoby a po dobu 5 let ode dne jejího zániku.

Rejstřík Evidence skutečných majitelů je vedený soudem, který je příslušný k řízení o zápisu evidující osoby.[4] Zápis do evidence skutečných majitelů provádí soud nebo notář, anebo k němu dochází automatickým průpisem informací. K zápisu soudem dochází v řízení o zápisu zahájeném na návrh na předepsaném formuláři dostupném na stránkách Ministerstva spravedlnost učiněný evidující osobou. Návrh lze podat elektronicky i v listinné podobě, při jeho podání je nutné uhradit soudní poplatek ve výši 4.000,- Kč. Dále je možné provést zápis u notáře za úhradu odměny ve výši 300,- Kč. Nejjednodušším způsobem je však automatický průpis, k němuž dojde automaticky z obchodního rejstříku či jiných veřejných seznamů. V případě, že nedojde k průpisu automaticky, může evidující osoba o automatický průpis zažádat u příslušného soudu (s úhradou poplatku 4.000,- Kč) či u notáře (s úhradou odměny ve výši 200,- Kč).

Evidující osoba má kromě povinnosti evidovat výše uvedené údaje též dbát na jejich pravost. V případě, že má orgán veřejné moci za to, že v zápisu existuje nesrovnalost, oznámí tuto skutečnost rejstříkovému soudu. Soud následně evidující osobu vyzve k nápravě či vyvrácení této nesrovnalosti v přiměřené lhůtě. Soud může následovně zahájit řízení o nesrovnalosti. V případě, že soud zjistí, že nesrovnalosti jsou odůvodněné, na skutečného majitele automaticky dopadnou zákonné sankce. Spadá mezi ně:

Další sankcí je uložení pokuty za přestupek, a to až do výše 500.000,- Kč. Pokuta bude uložena evidující osobě v případě, že nezajistí zápis žádaných údajů do ESM, a skutečnému majiteli v případě, že neposkytne evidující osobě potřebnou součinnost.

Nejlepším způsobem, jak předejít vcelku přísným sankcím, je zadat firmu společnosti do vyhledávače evidence skutečných majitelů, která je dostupná zadarmo, zkontrolovat, zda všechny údaje odpovídají skutečnosti, a v případě nesrovnalostí si u notáře zařídit zápis údajů či jejich opravu.

Autorka: Karolína Joanidisová


[1] zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů

[2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU.

[3] S výjimkou právnických osob stanovených v § 7 zákona o ESM, kterými jsou např. stát, územní samosprávný celek, státní příspěvková organizace, školské právnické osoby, politické strany a hnutí…

[4] Jedná se tedy o krajské soudy a o Městský soud v Praze.