Cílený Program podpory zaměstnanosti Antivirus (dále jen „Antivirus“) z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) umožňuje tzv. kurzarbeit neboli státní příspěvek na náhradu mzdy v případech, kdy zaměstnanci z rozhodnutí zaměstnavatele nechodí do práce a v souladu se zákoníkem práce jim zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy.
Dva rozdílné režimy příspěvků, které Antivirus za stanovených podmínek umožňuje, vyvolávají u provozovatelů hotelů a restaurací polemiku, do kterého režimu jejich zaměstnanci spadají.
K režimům Antiviru obecně
Program Antivirus zatím přináší dva režimy státní podpory:
– výhodnější Režim A, ve kterém zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku zaměstnance (ve smyslu ust. § 208 zákoníku práce) a stát zaměstnavateli na tuto náhradu vyplácí 80 % z vyplacené náhrady mzdy, maximálně však 39 000,- Kč na jednoho zaměstnance;
– Režim B, ve kterém zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci náhradu mzdy ve výši 100 % nebo 80 % (a v některých případech i 60 %) průměrného výdělku zaměstnance a stát zaměstnavateli na tuto náhradu vyplácí 60 % z vyplacené náhrady mzdy.
Důvody, které spadají do Režimu A, jsou dle programu Antivirus případy karantény zaměstnanců nebo nucené omezení či zastavení provozu v důsledku krizových usnesení vlády ČR a mimořádných opatření orgánů ochrany veřejného zdraví.
Jakmile ale podnikatel omezil či zastavil provoz nikoli proto, že mu to nařídil stát, ale proto, že se potýkal se souvisejícími hospodářskými problémy, spadá do Režimu B.
Je téměř jisté, že valná většina hotelů, penzionů i dalších ubytovacích zařízení měla i přes tuto výjimku zavřeno a zaměstnancům bude vyplácet náhrady mzdy. Nastává ale otázka, do jakého režimu dle programu „Antivirus“ spadají? Dle prvních dostupných výkladů místních pracovišť Úřadu práce ČR do Režimu B.
Případy omezení provozu restaurací z důvodu na straně státu spadají po režim § 208, říká MPSV
Již na počátku koronavirové krize, dne 12. 3. 2020, vydala Vláda ČR krizové opatření, kterým mj. zakázala přítomnost veřejnosti v restauracích ve večerních a nočních hodinách. V těchto dnech tedy restaurace fungovat mohly, ale jen v omezeném režimu. Pokud z důvodu tohoto omezení nepřiděloval zaměstnavatel zaměstnanci práci, jednalo se podle výkladu MPSV[1] o tzv. jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu § 208 zákoníku práce, po dobu jejíhož trvání zaměstnanci náležela náhrada mzdy ve výši jeho průměrného výdělku.
Později se opatření zpřísnila a restaurace i ubytovací zařízení musela z rozhodnutí Vlády ČR, až na výjimky, zastavit své provozy. Od 27. 3. 2020 umožnilo Ministerstvo zdravotnictví ve svém mimořádném opatření poskytovat ubytovací služby osobám za účelem výkonu povolání, podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti[2]. Jak informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na vládní tiskové konferenci dne 26. 3. 2020,[3] spadala tato výjimka do nových rozvolňovacích opatření, které vláda tehdy učinila „čistě z pragmatických důvodů“. Po zveřejnění výše uvedeného programu Antivirus vyvstala klíčová otázka, do kterého z režimů Antiviru budou tyto případy spadat.
Hotely mohou ubytovat pracující, restaurace mohou prodávat přes okénko – přesto by neměly spadat do režimu B
Většina hotelů a penzionů je v tuto chvíli stále zavřená, neboť pro svou tradiční klientelu (turisti, rekreanti, lázeňští hosté apod.) otevřít z důvodu krizových opatření vlády nemohou a segment cestujících pracujících osob, které potřebují v rámci pracovní cesty ubytovat, je marginální. Nicméně, tím, že hotely tuto „možnost“ ubytovat cestující pracující nevyužily, má se na ně pohlížet stejně, jako na strojírenský podnik, jehož činnost vláda nijak neomezila, ale i přesto nevyrábí, protože mu jeho zahraniční klienti stornovaly objednávky?
Domníváme se, že nikoli. Prostou vylučovací metodou lze dovodit, proč hotely nemohou spadat do režimu B. Překážky na straně zaměstnavatele totiž v případě zavřených hotelů nejsou ani z důvodu absence 30 % zaměstnanců, ani z důvodu chybějících vstupních dodávek, ani z důvodu významného omezení poptávky po jejich službách. Již nyní se velmi diskutuje o obrovské poptávce občanů Česka po tuzemských dovolených, pobytech apod. Základním a stěžejním důvodem uzavřených hotelů jsou proto mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví, vzatá na vědomí Vládou ČR, která zakazují poskytovat drtivé většině jejich hostů ubytovací služby.
Obdobně lze nahlížet i na provozovatele restauračních zařízení či kaváren, kteří nyní mohou oficiálně poskytovat část svých služeb skrze výdejové okénko. Je však zřejmé, že hlavní provoz stále stojí. I v takových případech část zaměstnanců, kteří jsou doma z důvodu jiné překážky na straně zaměstnavatele, by měla spadat pod režim A.
Co se stane, když zaměstnavatel vyplní žádost v programu Antivirus špatně
Ačkoli dosud neexistuje žádný oficiální výklad výše popsaných případů provozovatelů hotelů či restaurací, je logické, pokud hoteliéři či restauratéři vyplácejí svým zaměstnancům 100 % průměrného výdělku zaměstnance (dle ust. § 208 zákoníku práce) a v žádosti o podporu v rámci programu Antivirus žádají o příspěvek pod režimem A.
I kdyby však teoreticky stát tento názor nesdílel a zařadil tuto oblast do režimu B (s laickým výkladem, např.: „umožnili jsme hotelům otevřít, ale mají málo hostů – cestujících pracujících – mají tedy významné omezení poptávky po službách“), neměli by být hoteliéři postihováni.
Na čerpání podpory v programu Antivirus je totiž nutno nahlížet jako na soukromoprávní dohodu mezi státem a zaměstnavatelem. Zaměstnavatel sice v režimu zákoníku práce odpovídá za správnost stanovení příslušné překážky v práci, případné chybné stanovení překážky v práci však není porušením soukromoprávní dohody.
Jinými slovy, z pohledu Státního úřadu inspekce práce je klíčové, aby zaměstnanci byla vyplácena náhrada mzdy, na kterou má zákonný nárok. Problém by zaměstnavatel mohl mít v případě, že by zaměstnanci přiznal náhradu nižší, než na kterou má nárok. V takovém případě by se mohl dopustit přestupku na úseku náhrad ve smyslu § 14 nebo § 27 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. V případě, že by provozovatel hotelu odměnil zaměstnance dle režimu A, znamenalo by to, že mu poskytl spravedlivou zákonnou náhradu mzdy nebo v nejhorším případě (dle opačného názoru státu) zaměstnanci dokonce přilepšil nad rámec zákona.
Takové pochybení však nemá návaznost na případné vrácení příspěvku z programu Antivirus, neboť kontrola dodržování náleží do kompetence Státního úřadu inspekce práce. Tento úřad by v případě „přeplacení zaměstnance“ rozhodně neměl zaměstnavatele sankcionovat.
[1] Mgr. Richard Kolibač, tiskový mluvčí SÚIP, Stanovisko MPSV k překážkám v práci na straně zaměstnavatele, v souvislosti s uzavřením nebo částečým uzavřením provozoven na základě vyhlášeného stavu nouze na území ČR, ze dne 16. 3. 2020, dostupné na odkazu: http://www.suip.cz/novinky-suip/stanovisko-mpsv-k-prekazkam-v-praci-na-strane-zamestnavatele-v-souvislosti-s-uzavrenim-nebo-castecnym-uzavrenim-provozoven-na-zaklade-vyhlaseneho-stavu-nouze-na-uzemi-cr/
[2] Mimořádné opatření MZDR 13361/2020 ze dne 26. 3. 2020: https://koronavirus.mzcr.cz/wp-content/uploads/2020/03/Mimo%C5%99%C3%A1dn%C3%A9-opat%C5%99en%C3%AD-v%C3%BDjimky-z-uzav%C5%99en%C3%AD-obchod%C5%AF.pdf
[3] https://www.novinky.cz/zahranicni/koronavirus/clanek/vlada-jedna-o-mimoradnych-opatrenich-kvuli-koronaviru-40318126, čas videa 01:52:34